Za Chezou jsme už nějaký ten bus vypravili. Bylo jich za necelých devět let našeho fungování 113, myšleno tím na extraligu. Připočíst můžeme 3 busy na přípravné turnaje do Drážďan, a také na Ligu mistrů do Vídně a Grenoblu - tzn. 118 autobusů celkově. To už je pořádná porce. Poprvé to bylo v pátek 7.3.2014 na Slávii, kde jsme prohráli 2:3 po nájezdech. To jsme ještě ani oficiálně neexistovali.
Chceme vám nyní přiblížit, jak se zájezd připravuje, co tomu předchází. V podstatě každý měsíc si ve skupině vedení Ropáků napíšeme, kam bychom mohli vyjet. Vezmeme rozpis našich zápasů a projdeme ho. Pak nastává moment se rozhodnout, kam to tedy bude. Moravu a Slezsko busem v základní části nejezdíme, cena je příliš vysoká a bus by se nenaplnil. Na playoff už se jede vždycky a kamkoliv. (Co to je playoff? Ale jo, ještě si to trochu pamatujeme). I tak zbývá v základní části poměrně dost možností. V týdnu je to často na pytel, takže se snažíme volit pátky a neděle.
Vybráno… Jede se třeba do Bolky jako teď. Co následuje?
Je zapotřebí připravit přihlášku. Systém našeho webu nám umožňuje udělat její kopii z předchozího výjezdu. Jen je zapotřebí upravit data, časy apod. I tak je to práce na hodinku minimálně. Zveřejníme ji na našem webu, sociálních sítích, sdílíme mezi přátele. O zájezdu informujeme náš klub, který má povinnost hlásit organizovaný výjezd domácímu celku. Klub sdílí náš zájezd na jeho sociálních sítích. Díky. Přihlášky potvrzuje automatický mail, ale až druhý mail od nás stvrzuje definitivu, že je člověk opravdu jeho účastníkem. Volá nám kriminální policie, místní i později i z místa, kam jedeme. Chtějí znát počet, čas odjezdu, kontakt na vedoucího. Máte v mobilu taky uloženou policii z celé ČR?
Začíná kolotoč okolo busu. Máme už vyzkoušených několik dopravců. Jet za nesmysl se nevyplatí. Roli hraje cena, nebudeme si nic nalhávat. Každý bus má svého vedoucího – toho, co s tím má zkušenost. Máme bus, ale co dál… Je zapotřebí zavolat do klubu, kam se chystáme a vyblokovat lístky. Často chtějí znát přesné číslo dopředu. To je vždy trochu hazard, ale hlásíme ho podle přihlášených. Jen málokde nám vyjdou vstříc zavolat až přímo z busu, až tam je totiž číslo definitivní.
V autobuse se až po nastoupení všech lidí dozvídáme finální číslo… A je téměř obvyklé, že někdo nepřijde. Pak se snažíme udat aspoň lupen, aby nepropadl. Pokud se člověk omluví a důvody jsou pochopitelné, je to v pohodě. Stává se ale i to, že někdo nepřijde bez omluvy. Zařazujeme takového člověka na black list – na další výjezd se může přihlásit, až když uhradí, co dluží… Když si koupím lístek na koncert, taky není úplně snadný ho vrátit. Cestu popisovat nebudeme, ale na místě je zapotřebí jít zaplatit a rozdat lupeny. To je někdy trochu "prekérka". Pak už hurá do haly a fandit. Někdy hůře, jindy lépe. Víme, že nejsme ti nejlepší fanoušci galaxie, ale máme Chezu rádi. Už to, že člověk obětuje svůj volný čas a peníze, člověka činí fanouškem.
Po zápase se scházíme u busu a kontrolujeme, zda jsme všichni. Většinou se to povede napoprvé:-D Cesta domů bývá různá, většinou veselá i po prohře. Domů se dojíždí obvykle v noci. Kontrolujeme bus, vynášíme pytle s odpadky. Děkujeme šoférovi. Do čepice se pro něj vybírá na zítřejší oběd a dolazení busu. Pak samozřejmě musíme zaplatit fakturu. A můžeme vymýšlet kam příště…
Dovolím si tímto poděkovat všem, kteří se za ta léta podílejí na výjezdech. Hlavně Peťule – ta potvrzuje všechny přihlášky, odepisuje lidem, ladí vstupenky. A mnohým dalším. Nedokážu si to představit bez Kozla, Lenek, Oulase, Lucky, celý Šída family, Kulhajze a dříve taky bez Šrumiče. Nějaký ten můj podíl tam je taky, ale já si děkovat nemusím. Od toho jsou to jiní, kteří mi za moji "práci" udělují pochvaly. Není to totiž prča… je to hromada práce, která pro mnohé, není zas až tolik vidět.
Až příště budete vyplňovat přihlášku, myslete na to. Myslete na případnou včasnou omluvu, pokud to fakt nejde jet. Nebojte se s námi vyjet, protože bez fanoušků je Cheza poloviční. My to víme…
Děkujeme vám za to.
Pro RoT napsal Ptakulin
