Je pátek, 4 hodiny ráno a já už natěšením nemůžu spát, proto vstávám a začínám balit poslední věci na víkendový dvojzápasový výlet na Moravu. V 9 hodin se naše parta schází, zjišťujeme, že jsme naložený jako bychom jeli na 14 dní na dovolenou. Nevadí. Všechny věci se budou jistě hodit.  Hlavně ty 2 flašky zelený :-)

     Vyjíždíme z Mostu, cesta je plynulá, máme dost času, v autě zkoumáme na telefonech, kde zastavit na oběd. Nakonec to necháme náhodě a když vidíme velký nápis: domácí česká kuchyně, stavíme na oběd. Neodoláme svíčkové a moravskému vrabci s houskovým knedlíkem. V restauraci nás zaujme papoušek Žako, který na nás začne pískat a pokřikovat. Milan se ho snaží naučit mluvit sprostě, ale zřejmě je slušně vychovaný a slovíčka neopakuje :-). Cestou posíláme selfie fotky z auta na facebook, přidají se k nám i němečtí fanoušci, kteří jsou také na cestě do Vítkovic a Nasky..:-D

     Kolem 15hod přijíždíme do Vítkovic. Dáme jedno předzápasové pivo a frčíme na stadion. Většina z nás má vítkovickou premiéru. V kotli se nás nakonec schází kolem 50ti + jeden jednorožec (viz. foto). Fandíme co nám síly stačí, ale hokej se nevyvijí dle našich představ, proto nejvíce pobaví místní hlasatel, který zahlasí komerční přestávku a ihned na to řekne, že se omlouvá, že komerční přestávka není. Hokej končí, výsledek 1:0 pro domácí nás moc nepotěšil. Po hokeji se přesouváme do hospody a užíváme si pátek. Kulhajz má hlad, proto když vidí, že se v hospodě pořádá soutěž o 1000Kč, kdy stačí sníst 2,5kg bramborák, chce jít do toho. Bohužel paní servírka asi tuší, že to Pepa zvládne, proto oznámí, že je v hospodě moc lidí, tudíž se nesoutěží. Pepa ale nesmutní a objednává si pěknou porcičku různých mas, hranolky, opečené brambory a zeleninu. Ubytování máme zajištěné, tak nemáme žádné starosti. Ještě jednou díky Pájo. :-)

     Druhý den: Ráno běží Milan nakoupit, protože nám chce Pepa udělat poctivou domácí česnečku. Výtvor se povedl a my jsme jako v Master chefovi Pepovi poděkovali a poslali ho do dalšího kola..:-D. Odpoledne se rozdělíme, my jdeme do zoo, Kozel s Kulhajzem na Stodolní a na Baník, kde je nemile překvapí cena vstupenky 180Kč, Milan má nostalgii, tak si jde zavzpomínat na staré časy, kdy v Ostravě studoval. Zoo je super, líbí se nám, jen ji nestačíme projít ani z poloviny. Večer si uděláme společenský a při občerstvení, které jsme si sami vyrobili hrajeme hru Activity a Česko. To, co někteří z nás vyplodí je k neuvěření. Je neskutečná legrace. Nejvíce baví pantomima a kreslení, zjišťujeme, že někteří z nás opravdu nemají talent..:-D. Lenka se vzteká, protože všechny naše otázky ví a ty co vyjdou na ní ne.  Nakonec vyhrává Milan s Pájou a poté jdeme spát.

     Třetí den: Ráno se dáme všichni do richtigu a v 10hodin vyjíždíme směr Zlín. V poledne jsme na místě a jelikož máme zase hlad, jdeme na oběd. Restaurace ihned u zimáku vypadá dobře a prý i dobře vaří, o tom se rychle také přesvědčíme, protože jídlo je vynikající. Pepovi opět jedna porce nestačí, proto si vybírá zákusek, nakonec vyhrává topinka s masovou směsí :-D. V restauraci už sedí banda Čočkin tour, která nám vypráví, jaký byl víkend ve Zlíně a fotbal Zlín – Teplice.

     Poté nejvíce pobavím já, když na Pepovo větu: „ Asi budu muset jít zase vypouštět (vodu v koleni) směle odpovím, že "já půjdu vypouštět také" :-)). Za pár minut přijíždí další auto našich fanoušků v čele s Lenkou Špinkovou starší. Dáme pivo, připijeme na výhru a trádíme směr zimák. Zimák ve Zlíně konečně připomíná zimní stadion, protože skoro všichni klepeme zimu. Schází se nás tu možná tak 70, což je velmi slušný. Hokej opět nic moc, nedaří se nám. Zápas dotáhneme nakonec do nájezdů. Prohráli jsme, ale jedeme dál. Po zápase se rozloučíme a míříme směr Severní Čechy. Naše auto blbě odbočí, proto si ještě uděláme výlet do Brna, odkud nemůžeme vyjet, protože nás navigace táhne na výjezdy na dálnici, které jsou zavřené. Po půl hodině to zvládáme. Při hlášce, že Brno prohrálo s Libercem, Milan odpoví: „ to mají za to! :-) „

I když jsme přivezli jen jeden bod, tak mohu říci, že výlet stál za to a určitě si to někdy zopakuji. Když je super parta, tak je super všechno. DÍKY! :-)

pro RoT napsala Petra Šídová.