V únoru roku 1992 se uskutečnilo první setkání fanklubáků v Restauraci Podloubí. Účastnila se ho řada hokejistů „A“ týmu, podobně jako to bývá při našich vánočních večírcích. Jednalo se o neformální akci, která si kladla za cíl hlavně dát dohromady partu lidí, informovat o stavu fanklubu, pobavit se. Po „slavnostní“ večeři probíhala beseda a samozřejmě volná zábava. Z ruky do ruky putovala i založená kronika, ze které čerpám do všech článků. Bez pomoci pamětníků by se ale jednalo spíše o střípky.

   Litvínov se znovu dostal do playoff a doma ho rozehrál s Košicemi. Dvě jasná vítězství (7:1 a 7:2) doma znamenala, že na Slovensko se jelo pro jednu výhru. To se povedlo hned v prvním zápase (4:5). Jedenáct let se předtím v Košicích nevyhrálo, takže se jednalo o super úspěch.  Lístek na vlak stál opět 30,- Kčs a v Košicích bylo krušno. Před zápasem pohoda klídek, po utkání museli naši utíkat přes led a kabiny do bezpečí. Pomáhal jim i Pepa Beránek starší. A rychle rovnou na vlak. Přátelství s místními vzalo po jejich prohře rychle za své.

  V semifinále jsme znovu narazili na Trenčín a ten nám tentokrát vystavil stopku 3:1 na zápasy, i když jsme první utkání a jejich ledě dokázali vyhrát. (3:5 a 3:1 u nich z pohledu domácích) a (4:5pp, 5:6 doma). Lupen na stání na semifinále byl na Slovensku za pětku (jsme 30 let zpátky).  Ve finále pak Trenčín udělal i Plzeň a my brali bronz za dvojzápasovou sérii proti Vítkám (2:4 u nich a 12:5 doma). Obrana Vítkovic neměla dovolenou, tohle byly klasické výsledky z ligy v té době. Další úspěch do klubové historie byl na světě,

  Po sezóně se 31. května 1992 odehrálo fotbalové Derby mezi Internacionály HC CHZ Chemopetrol a Interem Čechie Litvínov Garda. Soupisky byly nabité jmény hvězd. Vezměte si, že třeba za Chezu zápas odehráli pánové: Ivan Hlinka, Podolka, Beránek st. i ml., Růžička, Hübl, Šašek, Machulda, Ruml, Rykl, Hrabák, Procházka, Žaloudek, Ručinský, Rosol, Karagavrilidis, Svoboda, Tarant, Kapoun, Reichel, Šlégr, Kašťák a Bříza. To je soupiska do síně slávy. Co jméno, to hvězda. Jo, i takovéhle zápasy pamatuje stařičký, nyní dost zpustlý, letní stadión za zimákem.

  V dalším díle si připomeneme fotografie z dob totality a přeskočíme rovnou na slavné finále z roku 1995/96, které pro Chezu nepřineslo kýžený titul, ale znamenalo pak i účast v evropské hokejové lize.  Bude se jednat možná jeden z posledních dílů, ale to bude záležet hlavně na vás…

Kompletní fotogalerii k článku naleznete znovu pod tímto odkazem: ZDE

Pro RoT napsal ptakulin